Boudecká studánka
Studánka ve skalním výklenku v Boudecké rokli je vytesána směrem do nitra skály s výškou hladiny cca 1,5 m. Nad studánkou je vytesaná plocha s nikou v níž tesaný kříž.
Konrádovská studánka
Nadmořská výška 255 m n. m. Tato studánka je jediným vývěrem pitné vody ze skalního hřebene mezi Konrádovským dolem a farmou Laka na druhé straně.
Výkon pramene za normálních podmínek byl naměřen 5 vteřinových litrů vody. Voda je pitná a výborná! Její využívání můžeme datovat do dob kdy byla založena zdejší osada. Nynější podobu studánky co se její hlavní stavby tvořené štukovými bloky založenými na dubových pražcích a horního klenutí, můžeme zařadit do doby, kdy byl založen Konrádovský mlýn. Ten byl založen v 1. desetiletí 18. století hrabětem Konrádem Matoušem Sparrem. Do 80. let byla studánka udržována nepravidelně a byla ve špatném stavu. Následně ji místní chalupáři opatřili novou střechou a fasádou, byly zhotoveny nová dvířka a upraven přepad do Pšovky, za což jim patří naše poděkování.
V roce 2003 byla studánka členy spolku Pšovka vyčištěna od sedimentů a písku, který sebou přináší pramen. Byla osazena opěrná kovaná tyč se závěsy na hrníčky.
Studánka u Habešů
Nadmořská výška 241 m n. m. Pramen s vydatností 1-1,5 litr/s zde vyvěrá pod skalním masivem na jehož vrcholu je překrásný výhled do údolí.
Další vývěr se nalézá o něco výše na soukromém pozemku.
Před rekonstrukcí studánky byl její stav špatný, byla zavalena vším možným a nedaleko někdo založil černou skládku. Celé toto místo bylo nevábné a zarostlé.
Studánka sloužila od nepaměti osadníkům Albertstalu, Vojtěchodolu jak se dnešní Vojtěchov jmenoval. Přestože v osadě nebyla o pitnou vodu nouze, vzhledem k existenci vodárenského pramene nebo studánky u Boudeckého mlýna, měl tento pramínek určitě význam pro chalupy v této části obce. Právě zde bylo rozhraní mezi Čechy a Němci, protože osada byla dříve německá, ale Boudecký mlýn vlastnili Češi a proto odtud po proudu se již mluvilo česky.
V obci Vojtěchov stával také pivovar řádu Augustiniánů, který byl zásobován vodou z pivovarské štoly vyražené do skalního masivu. Dnes stojí nedaleko tohoto vydatného zdroje vody vodárna, která zásobuje skupinový vodovod Mělník. Přepad z této štoly ústí do Pšovky pod Pivovarským rybníkem zvaným též Stříbrník.
V měsíci srpnu roku 2003 byly členy spolku Pšovka provedeny následující práce: vysekání a likvidace nežádoucích porostů, odstranění nánosů ze studánky a přilehlé části vodoteče, naložení, odvoz a uložení odpadků na řízenou skládku, zřízení dřevěného přístřešku včetně nátěru, zhotovení přepadové hrany, odtokového žlábku, zhotovení dřevěných přístupových lávek, připevnění závěsných háčků a keramických hrnečků na stěnu přístřešku.
Pramen Pšovky I
Nadmořská výška 390 m n. m. Nedaleko v louce se nachází mokřina, ze které vytéká malý potůček, ten dostal v dávných dobách jméno Pšovka.
Pšovka je pravostranným přítokem Labe. Ve svém horním toku protéká většinou úzkým zahloubeným údolím se strmými svahy s pískovcovými výchozy. Nejhlouběji je zaříznuta v oblasti Kokořínského dolu, kde její dno leží 110 m pod úrovní okolního terénu. Plocha povodí Pšovky činí 158,15 km2 a celková délka jejího toku je 33,56 km. V horní části toku od tohoto pramene až do Tubože přibírá říčka z pravé strany údolí dva vývěry pocházející rovněž z pramene jeden od Bořejova druhý od Blateček.
Tyto přítoky nemají svá specifická jména a jsou považovány za další prameny, které s tímto nejdelším vytvářejí Přírodní památku prameny Pšovky. Na své 33 kilometrové cestě přibírá Pšovka pouze dva postraní přítoky. Zprava potůček Žebrák pramenící v Planém dole a z leva nad Mělnickou Vruticí Řepínský potok.
Pramen Pšovky II
Nadmořská výška 370 m n. m. Mezi Dolní Houskou a Bořejovem se na pravé části údolí nachází další z pramenů říčky Pšovky. Je rovněž ukryt v mokřině u lesa, který je chráněn skalními věžemi. Vytváří zde malé jezírko s porostem vrb a pomalu loukou směřuje na rozcestí cest, kde protéká pod můstkem a pod malou vodní nádrží na Dolní Housce se vlévá do Pšovky. Celý přítok od pramene až k silnici je poměrně špatně dostupný a viditelný. V 70. letech byla na této lokalitě provedena meliorace jejíž snahou bylo svést vodu pod povrch louky. Dílo se moc nezdařilo, ale původní vodoteč se svým okolím padli za své.
Délka přítoku: 300m
Pramen Pšovky III
Nadmořská výška 305 m n. m. Na tomto místě pod skalní stěnou se nachází maličká studánka u Kratochvílů.
Od poslední chalupy směřuje ke studánce maličká vodoteč, která přivádí vodu z mokřiny naproti poslední usedlosti. Tyto dva nepatrné vodní zdroje stojí u zrození dalšího pramene Pšovky. Potůček, který odtud odtéká na jeho cestě ještě posiluje několik pramenů a to pramen u srubu , studánka v Blatečkách pod silnicí a také stará skalní studánka v Tuboži s vytesanými letopočty 1891 a 1898.
Tento pramínek rovněž protéká mokřinami a jen u Nedbalů je vidět hned u cesty. Sledovat jeho pou» do Tubožského rybníka proto nemůžeme.
Délka uvedeného přítoku je cca 1000 m.
Planodolská studánka
Nadmořská výška 243 m n. m. Pramen se nachází pod skalní stěnou, která byla otesána pro snažší přístup k vodě. Vydatnost studánky není veliká a v roce 2003 byla skoro bez vody.
Studánka se po zbudování silnice ocitla hluboko v příkopu, kterým je vedena voda do propusti daleko pod studánkou. V roce 2004 prošla obnovením a generální přestavbou.Čas jistě ukáže jak bude pramínek sílit, aby se vrátil spolu se svojí vodou do údolí kam patřil.
Toto údolí nazýváme od pradávna Planým dolem táhnoucím se od Střezivojic do Vojtěchova je poměrně chudé na studánky a prameny. Tato studánka sloužila pocestným a povozům jako jedna z mála na cestě z Vojtěchova směrem na Vidim. Původně zde vedla prašná cesta, která byla nahrazena náspem a asfaltovým povrchem ve kterém se nachází potrubí, kterým je vedena voda na Dobřeň a na vrch Žluč. Nedaleko jsou vrty Vojtěchovské vodárny, které zásobují vodou celé Kokořínsko a na pravé straně údolí směrem do Střezivojic lze vidět pozůstatky těžby pískovcových kvádrů tzv. kopáků místně nazývaných štuky.
V červnu roku 2004 členové spolku Pšovka provedli vyčištění studánky. Vybudovali novou konstrukci zakrytí studánky včetně střešní krytiny. Pro snadnější přístup byla umístěna přístupová lávka. Zároveň byl odstraněn nános a nežádoucí porosty z odvodňovacího příkopu v délce 50m. Práce byly dokončeny 30.6. 2004.
Tubožská studánka
Nadmořská výška 260 m n. m. Jediný přírodní pramen kvalitní vody vyvěrající zpod jinak na vodu chudého hřebene na levé straně silnice Ráj - Dubá.
Původně vyvěral ze svahu vedle silnice o něco výše. Se stavbou silnice a přilehlého můstku byl pramen stažen do míst, kde ho vidíme nyní. Pramen není nikterak vydatný, proto neuvádíme výkon ve vteřinových litrech, ale vyznačuje se svoji stálostí i v dobách sucha.
Za zmínku stojí uvést, že všechny prameny, které se podílí na toku říčky Pšovky mají stálou vydatnost. Proto Pšovka bývala po celý rok využívána k pohonu vodních mlýnů, přestože mlýny na sousedním toku Liběchovky byli zcela bez vody.
V roce 2003 byla studánka opravena a byl vybudován přístřešek a lavička. Následně při rekonstrukci mostku SÚS Dubá v roce 2003 se osazením skruží propustě zvýšila odtoková hrana a tím docházelo ke znečiš»ování studánky povrchovou vodou. Z tohoto důvodu jsme nuceni studánku znovu opravit zvýšením přepadové hrany cca o 30 cm a vybudováním přístupu za pomoci dřevěného roštu.
Skalní studánka v Myšině
Nadmořská výška 316 m n. m. Studánka je vytvořena přirozeným vývěrem pramene, který se nachází ve skalní dutině a odtéká malým otvorem ve skále. Další malý pramínek, který je součástí hlavního pramene přitéká z levé strany.
Tuto studánku jak jí nyní můžeme vidět začali lidé využívat s počátkem osidlování této osady. Osada byla založena podle dostupných informací přibližně okolo roku 1640. Původně byla studánka tvořena mělkou mísou vytesanou do skály s odtokem do dřevěného potrubí. O tom, že byla hojně využívána obyvateli osady svědčí zásah do jejího skalního okolí. Byla zvětšena dutina a na levé straně vidíme výklenek, který sloužil k postavení dřevěné nádoby na vodu zvané též putna. Na rohu skal u osady uvidíme výklenek, kde byl svatý obrázek Jana Křtitele, kterému byla studánka zasvěcena. Samotná studánka není jediným pramenem v osadě. Několik pramenů vyvěrá pod skalami na pravé straně osady mezi obytnými staveními, avšak tento levostranný vývěr studánky je jediným vývěrem ze skalního ostrohu mezi Pšovkou a starou zámeckou cestou.
V roce 2004 členové spolku Pšovka zahájili opravu studánky odstraněním klestí po těžbě lesního porostu. Následně bylo provedeno čištění vlastní studánky a odtokové strouhy. Vzhledem k vysokému stavu vody v nečištěném toku Pšovky musela být studánka opatřena zvýšeným přepadem ze štukových kvádrů (poskytnutých OÚ Blatce), aby nedocházelo k zatékání potoka do studánky.