BARCALÍNA
Zčásti umělá jeskyně ve skalních blocích, mezi obcí Sedlec a roklí Kočičinou, 2 km jihozápadně od Mšena.
Vznikla patrně (jako podobné umělé jeskyně v okolí) snad v období třicetileté války, sloužila jako úkryt obyvatel okolních obcí před plenícími vojsky.
Vyhloubena v izolovaném bloku mezi svislými stěnami, obyvatelné prostory přístupné komínem a potom lezením po skalní rampě. Před vchodem do jeskyně ve výšce 14 m nad patou skal vytesáno okénko o průměru 0,5 m, vlastní jeskyně polokulovitá; rozměry: 3 x 3 m.
Ve skále nad jeskyní za puklinou je vytesáno znamení kalicha, místo mohlo sloužit i jako shromaždiště nekatolíků v době protireformace.
Poblíž Barcalíny, ve stejné řadě skal, ve výšce 16 m nad patou skály, se nachází druhá jeskyně zvaná Válečný úkryt. - V r. 2003 ve stejné řadě skal a stejném rozestupu jako první dvě nalezena ještě třetí jeskyně (Barcalína III). Velmi obtížně přístupná skalním komínem, 15 m po temeni skály, potom sestupem po několika vytesaných stupních a dále traverzem ke vchodu do jeskyně. Základem této jeskyně byla patrně přirozená skalní dutina, částečně dotesaná do téměř kulovitého tvaru; rozměry: 3 x 1,3 m.
Cinibulkova stezka
Na této místní trase KČT pojmenované po největším propagátorovi Kokořínska Josefu Bedřichovy Cinibulkovi se nachází hned několik skalních útvarů:
Prolezovačky - Výduti v pískovcích pod Romanovem. Dutiny jsou spojeny úzkými průlezy, jejichž vznik je podmíněn železitými polohami a selektivním větráním pískovců.
Obraznice - Též se jí říká jeskyně Máří Magdalény. Je to nevelká umělá jeskyně v rokli pod Romanovem. Za třicetileté války zde byla skrýš cenných předmětů a obrazů z panského sídla a kaple v Romanově.
Bludiště - Je tvořeno skalními soutěskami a komíny v kvádrových pískovcích. V jeho blízkosti se nachází skalní útvar Tutanchamón.
Průsečná skála - Hluboká vozová cesta vytesaná v pískovcovém masivu. Byla používaná snad i ©védy za třicetileté války.
Obří hlava a Žába - Pískovcové pozoruhodně tvarované útvary.
Čap
Rozhledový pískovcový útes, 385 m, nad Čapským dolem.
Mohutný skalní kyj Čapská palice hned tak někde neuvidíte. Díky rozdílné tvrdosti hornin a rychlosti zvětrávání vznikl přes tři metry vysoký kamenný "kyj" - opravdu jinak se to nazvat nedá. Trčí vzhůru ze skalní ostrožny, odkud je i nádherný rozhled na vrchy v okolí Dubé i k ·Českému Středohoří.
To ocenili i dávní obyvatelé - obránci zaniklého hrádku, který dnes připomíná již jen vytesaný sklep ve skále.
Harfenice
Pískovcový blok 2 km severozápadně od obce Želízy, při široké lesní cestě v liběchovských lesích.
Na skále jsou vytesané reliéfy, podle postavy (s dnes již zničenou hlavou), přidržující harfu, nazvané Harfenice. Vpravo od ní je dalších pět pískovcových obličejů. Součástí tohoto sousoší i malá jeskyňka, po její straně schůdky na temeno skály.
Práce liběchovského sochaře Václava Levého
Hřídelík
Zbytky skalního hradku na skále (362m.n.m.) jihozápadně od obce Blíževedli.
Název byl patrně odvozen od sloupu člili hřideli, bývá nazýván také Jako Starý dům. První zmínka v roce 1334 a opuštěn pravděpodobně po r. 1420. Jsou zde vidět zbytky zdiva obvodových hradeb a sklepní chodba ve skalní rozsedlině.
Kamenný Úl
Uměle vytesaná jeskyňka na úbočí Planého dolu poblíž Střezivojic. Velikost cca 4 x 1,5m, výška 1,5 m.
Podle pověsti zde žil loupežník, ale spiše sloužila jako úkryt pro lesní dělníky či lovce.
Kamenný úl, protože vstupní otvor připomíná česno včelího úlu.
Klácelka
V pískovcovém bloku nad údolím říčky Liběchovky, 2 km severně od obce Liběchov.
Umělá jeskyně s reliéfy od liběchovského sochaře Václava Levého.
Je složena ze dvou částí. První část, prostor před jeskyní, nazývána Blaník. Za železnou brankou jsou vytesány heroické postavy z našich národních dějin (v křesle dřímající vůdce blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk, vůdci husitských vojsk Jan Žižka a Prokop Holý, spící blanické vojsko a trpaslíci, kteří pro ně kovají zbraně). Druhá je vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem.
Podél stěn jsou kamenné lavice, prý zde stával i kamenný stůl. Stěny zdobeny reliéfy z bajky F. M. Klácela Ferina lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách zpodobněny symboly některých lidských vlastností (slabostí). Na stěně naproti vchodu byl vytesán letopočet 1845, datum vzniku této památky. Na blízké skalce vytesán kalich.
Památka je poškozena vandaly.
Klemperka
Nachází se v ©emanovickém dole na Kokořínsku, vzdušnou čarou je vzdálena asi 200 m na východ od obce Truskavna.
Klemperka je umělá, rukou člověka vytesaná jeskyně pozoruhodných rozměrů. Byla vytesána podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích 5 m vysoko nad současným dnem údolí.
Přístupná je po žebříku nebo úzkým komínem po vytesaných stupech. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra, které je zaplněné až téměř ke stropu jílem,vedou několikrát lomené schody. Z teoretického hlediska lze ve spodní části jeskyně předpokládat podzemí chodbu vedoucí na Truskavnu. Chodba je totiž zmiňována v některých publikacích o Kokořínsku, jako součást místní pověsti. Spodní patro jeskyně komunikuje s povrchem v údolí asi 20 cm vysokým okénkem. Tudy, nebo širokou vertikální puklinou v rohu prostory, došlo k zaplnění jeskyně jíly splavovanými při deštích z polí nad skalami. V roce 1979 vykopala skupina jeskyňářů ze skupiny Geospeleos ve spodním patře hned za vchodem sondu o průměru 1 m do hloubky l,5 m. V hloubce 1,2 m narazili na zbytky uhlíků, které se níže ještě dvakrát opakovaly. Skalní dno bylo rozrušeno do celé řady nerovností. V jedné z nich byl nalezen keramický střep /9x7 cm/ z nádoby vyrobené na hrnčířském kruhu. Byl ostřený pískem a na vnějším povrchu vyleštěný. Archeologem byl zařazen ke středověké keramice z l2. - 13. století, případně do pozdní doby hradištní. Do jeskyně se pravděpodobně dostal s naplaveným jílem, patrně puklinou z Truskavny, kde ve středověku stávala tvrz. Jeskyni bohužel nelze podle tohoto nálezu datovat. Keramický střep je uložen v depozitáři mělnického muzea.
K jeskyni se také váže pověst o loupežníku Klemperovi, podle kterého dostala své jméno. Měl obývat její prostory někdy na počátku minulého století a byl prý nedaleko odsud v Truskavenském dole zabit sedláky z Vysoké.
Kostelíček
Skalní ostroh s průchodnou jeskyní, zčásti uměle přitesanou, 1,5 km jihozápadně od obce Jestřebice.
Po strmých schůdcích přístup ke zčásti tesané prostoře o rozměrech 6,5 x 4,5 x 2 m, jejímž základem je přirozený výklenek nebo převis. Dříve opevněné sídlo, hrádek v okrouhlé pískovcové skále, jeho existence podle nalezených keramických střepů datována mezi druhou polovinu 13. a počátek 14. stol. V době protireformace se zde ukrývali nekatolíci.
Historik F. Bernau uvádí, že zde počátkem 19. stol. žil chudý krejčí z Jestřebí. Patrně z té doby pocházejí druhé schody směrem k přístupové šíji a několik kruhových otvorů, snad pro upevnění zábradlí. Před jeskyní vpravo údajně bývalo vytesané sedadlo a v jednom z rohů stopy po zvětralém kříži. Nic z toho se však do dnešní doby nedochovalo.
Krápník
Obrovský převis otevřený směrem k severovýchodu, je přibližně 40 m dlouhý a 10 m vysoký.
Na dně vyčnívá několik mohutných pískovcových kamenů. Na stropě lze pozorovat pískovcové voštiny. V písčité výplni se ojediněle objevují střepy po obyvatelích lužické kultury, kteří tyto převisy užívali jako ochranu před nepřízní počasí, když zde pásli svá stáda.
V době pruských válek se zde ukrývalo obyvatelstvo z nedalekého okolí.
Mordloch
Přirozený pískovcový převis v liběchovských lesích, 1,5 km severně od obce Ješovice, uměle rozšířený v jeskyni.
Jedná se o přitesanou prostoru o rozměrech 6 x 2,5 m, pro pobyt opatřenou skalními lavicemi. Na ni navazuje pseudokrasová jeskyně o celkové délce 22 m je vysoká pouze 0,5 m.
Historik F. Bernau (v r. 1884) zmiňuje jeskyni jako prostoru s "od kouře zčernalým stropem", dřívější doupě loupežníků, vedených zemanem Janem Dubínským z Dubína. Podle pověsti se ve zdejším okolí v době třicetileté války zdržovali lupiči. Jeskyně s lidovým názvem Mordloch (Vražedná díra) byla údajně sídlem strašné bandy vrahů, která byla likvidována až při společném zákroku majitelů okolních panství.
Pověst má patrně pravdivé základy, protože v těchto místech byl r. 1720 svými poddanými zavražděn hrabě Jan Vratislav Clary. 1 km odtud, při cestě z Ješovic, stojí na pamě» této události tzv. Hraběcí kaple. Obyvatelé okolních obcí se tomuto místu raději vyhýbali. Později se jeskyně stala obydlím jakéhosi poustevníka, který zde také zemřel a byl zahrabán v rohu prostory. V 19. stol. zde měly být vedle něho vykopány ještě další lidské kostry.
V dnešní době jeskyně často navštěvována táborníky, stěny ničeny novodobými nápisy.
Nedamy
V pískovcových skalách pod samotou Nový Dvůr, asi 0,5 km nad obcí Kokořín.
Umělé jeskyně snad pseudokrasového původu. Tzv. jeskyně Nedamy jsou ve skutečnosti největší středověký skalní hrádek v okolí. Povrchovým sběrem úlomků keramiky existence hrádku umístěna do 13. popř. počátku 14. stol. Od okolního terénu oddělen mělkým příkopem a valem, skalní rozsedlina odděluje vlastní jádro hrádku od předhradí. Ve skalnatém jádře dodnes zachovány tři vytesané prostory, místnosti a několik záseků (dražé) po dřevěném opevnění. Nejspodnější prostora má rozměry 4 x 4 m, do dalších se dá vystoupit úzkou průrvou, dělící druhou místnost na dvě části (podobná na hrádku v Dolní Vidimi).
Nad vstupem do třetí prostory (rozměry 4 x 5 m) vytesán maltézský kříž. Tato část hrádku spojena s horní plošinou dnes výrazně sešlapanými schody. Během třicetileté války skalní prostory sloužily jako útočiště místních lidí před drancujícími švédskými vojáky. Lokalita bývalého hrádku byla (stejně jako Staráky) postižena pozdějšími romantickými úpravami.
Obraznice
Nevelká umělá jeskyně, 1 km severozápadně od Mšena, v rokli pod osadou Romanov.
Nazývána též jeskyně Maří Magdaleny.
Doba vzniku je nejasná. Uváděna snad jako zámecký sklep, během třicetileté války zde byla skrýš cenných předmětů a obrazů pravděpodobně z panského sídla ve Mšeně (některé prameny uvádějí z kaple a sídla v Romanově, to však bylo postaveno až ve druhé polovině 17. stol.). Potom nějaký čas v jeskyni pobýval poustevník. V r. 1820 zorganizoval vlastenecký kněz Václav Krolmus pou» ke kapli sv. Romana. Na udání však byly kaple i jeskyně Obraznice úředně uzavřeny.
Jeskyni tvoří lichoběžníkový prostor o rozměru 5 x 2 m a výšce 1,8 m, přístupný chodbou dlouhou 2,5 m a vysokou 1,5 m. Na stěně přímo proti vchodu reliéf kříže, po Kristu, který zde měl být vytesán, však dnes není ani stopy. Nad vchodovým portálem vně jeskyně býval umístěn nápis: Jeskyně sv. Máří Magdalény.
Památka je poškozena vandaly.
Partyzánská jeskyně
Jeskyně zvaná Partyzánská, původně sloužila jako úkryt lidí ve válkách a koncem 2. světové války jako úkryt části partyzánské skupiny Národní mstitel.
Nachází se na konci rokle Vrbodol v místě kde se před samotným závěrem rozděluje na dva kaňony mezi kterými vznikl skalní hřbet na jehož boku se nachází důmyslně skrytý vchod do jeskyně.
Jeskyně byla vytesána v roce 1944, rozměry hlavní místnosti jsou 3 m x 2,5 m a výška 2 m. Z hlavní místnosti vede nedokončená chodba s okénkem.
Skalní mlýn Tubož
V blízkosti výpusti rybníka Palác v obci Tubož se nachází zbytky osazení mlýnského kola.
Vedlejší boční tunel patrně sloužil jako propust při velké vodě. Tunely jsou až 19 m dlouhé a 4,5 m vysoké.
Objekt není přístupný, do tunelů lze nahlédnout ze silnice Tubož - Dolní Houska.
Vysoký vrch - Kovadlina
Návrší (427 m) s pískovcovými vyhlídkovými terasami.
Na západním úbočí je umělá jeskyňka zvaná Kameníková jizba.
Poloha: 3,5 km jihovýchodně od Dubé.
Zkamenělý zámek
V pískovcovém bloku nad údolím říčky Liběchovky, 2 km severně od obce Liběchov.
Umělá jeskyně s reliéfy od liběchovského sochaře Václava Levého.
Je složena ze dvou částí. První část, prostor před jeskyní, nazývána Blaník. Za železnou brankou jsou vytesány heroické postavy z našich národních dějin (v křesle dřímající vůdce blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk, vůdci husitských vojsk Jan Žižka a Prokop Holý, spící blanické vojsko a trpaslíci, kteří pro ně kovají zbraně). Druhá je vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem.
Podél stěn jsou kamenné lavice, prý zde stával i kamenný stůl. Stěny zdobeny reliéfy z bajky F. M. Klácela Ferina lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách zpodobněny symboly některých lidských vlastností (slabostí). Na stěně naproti vchodu byl vytesán letopočet 1845, datum vzniku této památky. Na blízké skalce vytesán kalich.
Památka je poškozena vandaly.