Apatyka
Úzké boční údolí vedoucí z Močidel. Za název vděčí bylinám vysktujícím se na svazích. Po celý rok lze sledovat výrazné teplotní rozdíly oproti okolním lokalitám.
Bludiště
Skalní seskupení 2,5 km severozápadně od Mšena, poblíž návrší Romanov.
Jedna ze zajímavostí tzv. Mšenského okruhu - Cinibulkovy cesty. Tvořeno skalními soutěskami a komíny v kvádrových pískovcích. V jeho blízkosti se nachází skalní útvar Tutanchamón.
Při vstupu do bludiště musíte překonat několik metrů strmé skály, s vytesanými schůdky a řetězem jako zábradlím. Nenechte se odradit - další překážky, vyjma úzkých průchodů, už nejsou.
Cinibulkova stezka
Na této místní trase KČT pojmenované po největším propagátorovi Kokořínska Josefu Bedřichovy Cinibulkovi se nachází hned několik skalních útvarů:
Prolezovačky - Výduti v pískovcích pod Romanovem. Dutiny jsou spojeny úzkými průlezy, jejichž vznik je podmíněn železitými polohami a selektivním větráním pískovců.
Obraznice - Též se jí říká jeskyně Máří Magdalény. Je to nevelká umělá jeskyně v rokli pod Romanovem. Za třicetileté války zde byla skrýš cenných předmětů a obrazů z panského sídla a kaple v Romanově.
Bludiště - Je tvořeno skalními soutěskami a komíny v kvádrových pískovcích. V jeho blízkosti se nachází skalní útvar Tutanchamón.
Průsečná skála - Hluboká vozová cesta vytesaná v pískovcovém masivu. Byla používaná snad i švédy za třicetileté války.
Obří hlava a žába - Pískovcové pozoruhodně tvarované útvary.
Čap
Rozhledový pískovcový útes, 385 m, nad Čapským dolem
Mohutný skalní kyj Čapská palice hned tak někde neuvidíte. Díky rozdílné tvrdosti hornin a rychlosti zvětrávání vznikl přes tři metry vysoký kamenný "kyj" - opravdu jinak se to nazvat nedá. Trčí vzhůru ze skalní ostrožny, odkud je i nádherný rozhled na vrchy v okolí Dubé i k ·Českému Středohoří.
To ocenili i dávní obyvatelé - obránci zaniklého hrádku, který dnes připomíná již jen vytesaný sklep ve skále.
Čertovy hlavy
Na pískovcovém bloku nad obcí želízy.
Reliéfy dvou hlav pohádkových bytostí, připomínajících snad čerty, vytesané do dvou skalních bloků.
Práce sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol.
Jedny z největších lesních skulptur tohoto sochaře.
Drnclík
Protáhlý zalesněný vrchol (481 m), pískovcový suk. vyzdvižený čedičovými horninami.
Patří do Houseckých vrchů - skupina vrchů s charakterem vrchoviny v okolí Housky, většinou pískovcové suky, někde s třetihorními vyvřelinami.
Patří mezi ně Zámecký Vrch (453 m), Drnclík, Uhelný Vrch (451 m), Lipový Vrch (471 m) a špičák (482 m).
Dílčí rozhledy poskytuje pouze Zámecký Vrch, ostatní kopce jsou porostlé stromy.
Had
Na pískovcové skalce při rozcestí značených cest v liběchovských lesích, asi 1 km jihozápadně od Tupadel a 2,5 km severozápadně od obce želízy.
Na skalce vytesán reliéf hada pře»atého sekerou. Práce liběchovského sochaře Václava Levého.
Dnes poničen vandaly.
Hafernice
Pískovcový blok 2 km severozápadně od obce želízy, při široké lesní cestě v liběchovských lesích.
Na skále jsou vytesané reliéfy, podle postavy (s dnes již zničenou hlavou), přidržující harfu, nazvané Harfenice. Vpravo od ní je dalších pět pískovcových obličejů. Součástí tohoto sousoší i malá jeskyňka, po její straně schůdky na temeno skály.
Práce liběchovského sochaře Václava Levého
Husa
Skalní útvar připomínající husu v pískovcových skalách s ukázkou železitých inkrustací a dalších geomorfologických jevů v pískovci ( voštiny, pískovcové stalagmity s miskou na vrcholu, kamenné hodiny).
Geologie Skalní hřbet budují převážně středně až hrubě zrnité a hrubozrnné křemenné pískovce kvádrové, místy štěrčíkovité, níže střední, výše svrchní části jizerského souvrství (střední?svrchní turon). Akumulací železitých inkrustací v pískovcích na vrcholu Husy vznikla nepravidelná hřibovitá skála. Selektivní zvětrávání zde umožnilo plasticky vyniknout nejrůznějším, červenohnědě až šedočerně zbarveným strukturám tvořeným železitým pískovcem až téměř čistým limonitem. Ty vytvářejí pěnovité, miskovité a nepravidelně zprohýbané páskovité formy, konkrece aj. železité inkrustace, jež lze pozorovat i jinde na hřbetu, kde se díky přítomnosti slabých zvlněných železitých vrstviček vyvinuly malé pískovcové kužely tvaru gejzírových stalagmitů s kráterovitě vyvětralou prohlubeninou na vrcholu. Místy se zpravidla v zrnitostně homogenních pískovcích vytvořily obecné i žlábkové škrapy s víceméně souvislými hřbety orientovanými ve směru sklonu svahu, a na pískovcových stěnách voštiny.
Klácelka
V pískovcovém bloku nad údolím říčky Liběchovky, 2 km severně od obce Liběchov.
Umělá jeskyně s reliéfy od liběchovského sochaře Václava Levého.
Je složena ze dvou částí. První část, prostor před jeskyní, nazývána Blaník. Za železnou brankou jsou vytesány heroické postavy z našich národních dějin (v křesle dřímající vůdce blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk, vůdci husitských vojsk Jan žižka a Prokop Holý, spící blanické vojsko a trpaslíci, kteří pro ně kovají zbraně). Druhá je vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem.
Podél stěn jsou kamenné lavice, prý zde stával i kamenný stůl. Stěny zdobeny reliéfy z bajky F. M. Klácela Ferina lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách zpodobněny symboly některých lidských vlastností (slabostí). Na stěně naproti vchodu byl vytesán letopočet 1845, datum vzniku této památky. Na blízké skalce vytesán kalich.
Památka je poškozena vandaly.
Klemperka
Nachází se v šemanovickém dole na Kokořínsku, vzdušnou čarou je vzdálena asi 200 m na východ od obce Truskavna.
Klemperka je umělá, rukou člověka vytesaná jeskyně pozoruhodných rozměrů. Byla vytesána podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích 5 m vysoko nad současným dnem údolí.
Přístupná je po žebříku nebo úzkým komínem po vytesaných stupech. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra, které je zaplněné až téměř ke stropu jílem,vedou několikrát lomené schody. Z teoretického hlediska lze ve spodní části
jeskyně předpokládat podzemí chodbu vedoucí na Truskavnu. Chodba je totiž zmiňována v některých publikacích o Kokořínsku, jako součást místní pověsti. Spodní patro jeskyně komunikuje s povrchem v údolí asi 20 cm vysokým okénkem.
Tudy, nebo širokou vertikální puklinou v rohu prostory, došlo k zaplnění jeskyně jíly splavovanými při deštích z polí nad skalami. V roce 1979 vykopala skupina jeskyňářů ze skupiny Geospeleos ve spodním patře hned za vchodem sondu o průměru 1 m do hloubky l,5 m. V hloubce 1,2 m narazili na zbytky uhlíků, které se níže ještě dvakrát opakovaly. Skalní dno bylo rozrušeno do celé řady nerovností. V jedné z nich byl nalezen keramický střep /9x7 cm/ z nádoby vyrobené na hrnčířském kruhu. Byl ostřený pískem a na vnějším povrchu vyleštěný. Archeologem byl zařazen ke středověké keramice z l2. - 13. století, případně do pozdní doby hradištní. Do jeskyně se pravděpodobně dostal s naplaveným jílem, patrně puklinou z Truskavny, kde ve středověku stávala tvrz. Jeskyni bohužel nelze podle tohoto nálezu datovat. Keramický střep je uložen v depozitáři mělnického muzea.
K jeskyni se také váže pověst o loupežníku Klemperovi, podle kterého dostala své jméno. Měl obývat její prostory někdy na počátku minulého století a byl prý nedaleko odsud v Truskavenském dole zabit sedláky z Vysoké.
Kostelíček
Skalní ostroh s průchodnou jeskyní, zčásti uměle přitesanou, 1,5 km jihozápadně od obce Jestřebice.
Po strmých schůdcích přístup ke zčásti tesané prostoře o rozměrech 6,5 x 4,5 x 2 m, jejímž základem je přirozený výklenek nebo převis. Dříve opevněné sídlo, hrádek v okrouhlé pískovcové skále, jeho existence podle nalezených keramických střepů datována mezi druhou polovinu 13. a počátek 14. stol. V době protireformace se zde ukrývali nekatolíci.
Historik F. Bernau uvádí, že zde počátkem 19. stol. žil chudý krejčí z Jestřebí. Patrně z té doby pocházejí druhé schody směrem k přístupové šíji a několik kruhových otvorů, snad pro upevnění zábradlí. Před jeskyní vpravo údajně bývalo vytesané sedadlo a v jednom z rohů stopy po zvětralém kříži. Nic z toho se však do dnešní doby nedochovalo.
Krápník
Obrovský převis otevřený směrem k severovýchodu, je přibližně 40 m dlouhý a 10 m vysoký.
Na dně vyčnívá několik mohutných pískovcových kamenů. Na stropě lze pozorovat pískovcové voštiny. V písčité výplni se ojediněle objevují střepy po obyvatelích lužické kultury, kteří tyto převisy užívali jako ochranu před nepřízní počasí, když zde pásli svá stáda. V době pruských válek se zde ukrývalo obyvatelstvo z nedalekého okolí.
Mordloch
Přirozený pískovcový převis v liběchovských lesích, 1,5 km severně od obce Ješovice, uměle rozšířený v jeskyni.
Jedná se o přitesanou prostoru o rozměrech 6 x 2,5 m, pro pobyt opatřenou skalními lavicemi. Na ni navazuje pseudokrasová jeskyně o celkové délce 22 m je vysoká pouze 0,5 m.
Historik F. Bernau (v r. 1884) zmiňuje jeskyni jako prostoru s "od kouře zčernalým stropem", dřívější doupě loupežníků, vedených zemanem Janem Dubínským z Dubína. Podle pověsti se ve zdejším okolí v době třicetileté války zdržovali lupiči. Jeskyně s lidovým názvem Mordloch (Vražedná díra) byla údajně sídlem strašné bandy vrahů, která byla likvidována až při společném zákroku majitelů okolních panství.
Pověst má patrně pravdivé základy, protože v těchto místech byl r. 1720 svými poddanými zavražděn hrabě Jan Vratislav Clary. 1 km odtud, při cestě z Ješovic, stojí na pamě» této události tzv. Hraběcí kaple. Obyvatelé okolních obcí se tomuto místu raději vyhýbali. Později se jeskyně stala obydlím jakéhosi poustevníka, který zde také zemřel a byl zahrabán v rohu prostory. V 19. stol. zde měly být vedle něho vykopány ještě další lidské kostry.
V dnešní době jeskyně často navštěvována táborníky, stěny ničeny novodobými nápisy.
Nedamy
V pískovcových skalách pod samotou Nový Dvůr, asi 0,5 km nad obcí Kokořín.
Umělé jeskyně snad pseudokrasového původu. Tzv. jeskyně Nedamy jsou ve skutečnosti největší středověký skalní hrádek v okolí. Povrchovým sběrem úlomků keramiky existence hrádku umístěna do 13. popř. počátku 14. stol. Od okolního terénu oddělen mělkým příkopem a valem, skalní rozsedlina odděluje vlastní jádro hrádku od předhradí. Ve skalnatém jádře dodnes zachovány tři vytesané prostory, místnosti a několik záseků (dražé) po dřevěném opevnění. Nejspodnější prostora má rozměry 4 x 4 m, do dalších se dá vystoupit úzkou průrvou, dělící druhou místnost na dvě části (podobná na hrádku v Dolní Vidimi). Nad vstupem do třetí prostory (rozměry 4 x 5 m) vytesán maltézský kříž. Tato část hrádku spojena s horní plošinou dnes výrazně sešlapanými schody. Během třicetileté války skalní prostory sloužily jako útočiště místních lidí před drancujícími švédskými vojáky. Lokalita bývalého hrádku byla (stejně jako Staráky) postižena pozdějšími romantickými úpravami.
Obraznice
Nevelká umělá jeskyně, 1 km severozápadně od Mšena, v rokli pod osadou Romanov.
Nazývána též jeskyně Maří Magdaleny.
Doba vzniku je nejasná. Uváděna snad jako zámecký sklep, během třicetileté války zde byla skrýš cenných předmětů a obrazů pravděpodobně z panského sídla ve Mšeně (některé prameny uvádějí z kaple a sídla v Romanově, to však bylo postaveno až ve druhé polovině 17. stol.). Potom nějaký čas v jeskyni pobýval poustevník. V r. 1820 zorganizoval vlastenecký kněz Václav Krolmus pou» ke kapli sv. Romana. Na udání však byly kaple i jeskyně Obraznice úředně uzavřeny.
Jeskyni tvoří lichoběžníkový prostor o rozměru 5 x 2 m a výšce 1,8 m, přístupný chodbou dlouhou 2,5 m a vysokou 1,5 m. Na stěně přímo proti vchodu reliéf kříže, po Kristu, který zde měl být vytesán, však dnes není ani stopy. Nad vchodovým portálem vně jeskyně býval umístěn nápis: Jeskyně sv. Máří Magdalény.
Partyzánská Jeskyně
Jeskyně zvaná Partyzánská, původně sloužila jako úkryt lidí ve válkách a koncem 2. světové války jako úkryt části partyzánské skupiny Národní mstitel.
Nachází se na konci rokle Vrbodol v místě kde se před samotným závěrem rozděluje na dva kaňony mezi kterými vznikl skalní hřbet na jehož boku se nachází důmyslně skrytý vchod do jeskyně.
Jeskyně byla vytesána v roce 1944, rozměry hlavní místnosti jsou 3 m x 2,5 m a výška 2 m. Z hlavní místnosti vede nedokončená chodba s okénkem.
Prolézovačky
Výduti v pískovcových blocích 2 km severozápadně od Mšena, pod osadou Romanov. - Komplex přirozených dutin vzájemně propojených úzkými průlezy, jejichž vznik je podmíněn železitými polohami a selektivním větráním pískovců.
Jedná se o vrstevní jeskyně převážně čočkovitého tvaru. - Celková délka: asi 26 m; maximální výška dutin: 1 m (převážně 0,5 m); někde vytvářejí úzké průlezy.
Mšenský historik Cinibulk uvádí, že prolézání těchto skalních děr volili ještě v l. 1821-1822 okolní obyvatelé za jakousi formu odpustků za své prohřešky.
Průsečná Skála
Vozová cesta vytesaná v pískovcovém masívu.
Byla snad používána švédy za třicetileté války.
Pustý zámek
Zbytky skalního hrádku, jenž střežil pod ním probíhající obchodní stezku, na mohutných pískovcových blocích na hřebenu Rače nedaleko Zakšína.
Vznikl na místě dávného hradiště ve 13. stol., na přelomu 14. a 15. stol. byl obnoven, r. 1450 již definitivně opuštěn. Stál na třech pískovcových blocích, mezery mezi nimi sloužily jako příkopy.
Na šikmo stesané stěně se dochoval nájezdní výstupek k padacímu mostu; na horní plošině skalních bloků se nacházejí tesané prostory, některé místnosti zahloubeny do skály.
V blízkosti pískovcové skály se zárodečnými formami pokliček.
Rač
Významný bod Polomených hor, rozsáhlá rozvodní struktura tvořena křemennými kvádrovými pískovci a ve stř. a dol. částech svahu vápnitými až slinitými pískovci.
Na západě nad údolím Liběchovky (dno v 225 m) výrazné amfiteátrové a údolní závěry s třemi patry skalních stěn, při horní hraně plošiny skalní sloupy a zarodečné tvary pokliček s želez. inkrustacemi. Smrkový a borový porost, na svazích dub, buk a bříza.
Reliéf Krista Dobřeň
Vytesaný kříž s Kristem od neznámého autora takzvaná kalvárie se nachází u silnice Dobřeň - Dolní Vidim.
Skalní Mlýn Tubož
Takzvaná svědecká skalka nedaleko Ješovic, která svým tvarem připomíná sedm bochníků chleba naskládaných na sebe.
Sedm Chlebů
Takzvaná svědecká skalka nedaleko Ješovic, která svým tvarem připomíná sedm bochníků chleba naskládaných na sebe.
Staráky
Torzo skalního hrádku ve skalním srázu nad roklí za zámkem je jedním z nejhezčích podzemních koutů v Kokoříně (200 m od zámku v obci Kokořín).
Zatím je jen málo navštěvován. Není vyloučeno, že zde stál nějaký pravěký opevněný objekt, protože zde byly nalezeny keramické zlomky z pozdní doby bronzové.
Pokud vystoupíte úzkou štěrbinou se záseky pro skalní stupy, pak krátkou lomenou chodbou na plošinku, navštívíte několik dochovaných skalních místností.
Přístup je komplikovaný. V obci Kokořín půjdete po neznačené stezce od zámku (ne od hradu!) po cestě zprava kolem hospodářského dvora a pěšinou k okraji skal, kde je cestička ke komorám nad roklí.
Sv. Máří Magdalena
Kaple Máří Magdalény je vytesána do pískovcového balvanu, který je asi 200 m od značené cesty.
Jedná se o jedinou místnůstku, která byla dříve kolorovaná (dnes jsou vidět jen zbytky barev).
Tisícový Kámen
Obrovský převis otevřený do údolí, je přibližně 30 m dlouhý a 10 m vysoký. Na dně vyčnívá několik mohutných pískovcových kamenů.
V písčité výplni se ojediněle objevují střepy po obyvatelích lužické kultury, kteří tyto převisy užívali jako ochranu před nepřízní počasí, když zde pásli svá stáda. V době pruských válek se zde ukrývalo obyvatelstvo z nedalekého okolí.
Vysoký Vrch - Kovadlina
Návrší (427 m) s pískovcovými vyhlídkovými terasami.
Na západním úbočí je umělá jeskyňka zvaná Kameníková jizba.
Poloha: 3,5 km jihovýchodně od Dubé.
Vřísek - Vítkovec
Zbytek hradu ze 14. století (zachované sklepení) na pískovcové vyvýšenině.
Přestavěn kolem roku 1570 v renesanční zámeček (neudržovaný) uvnitř ohrazené obory s několika památnými duby (největší s obvodem kmene přes 8 m) a s mufloní a vysokou zvěří. Jméno renesančního loveckého zámku bylo nedávno rozpoznáno J. Panáčkem a F. Gabrielem jako Vítkovec. Takto se poprvé uvádí r.1546, naposledy pak r.1575. V roce 1594 je již zván žižkenberg resp. Schischkenschloss.Jméno Vřísek poprvé mylně použil pro tuto lokalitu r.1845 F.A.Heber, který ho spojoval s existencí staršího hradu v těchto místech. Hrad Vřísek se však nachází na katastru obce Drchlava. Ale i A. Sedláček tuto chybnou lokalizaci respektoval a tak zámek získal toto mylné pojmenování. Zámek vznikl v oboře (prvně zmiňované však až r.1597) a jak ukázal archeologický výzkum, existence hradu mu nepředcházela. Nálezy z lokality se kryjí s dobou vystavění zámku. Všechny terénní úpravy v okolí tudíž souvisely s jeho potřebami. Ačkoli sloužil, jako lovecký zámek, pouze ke krátkodobým pobytům, je poměrně rozlehlý. F. Gabriel a J. Panáček proto naznačili hypotézu, jestli nemohl přechodně ( do vystavění Nového Zámku v Zahrádkách) sloužit jako rezidenční objekt. V současnosti je tato památka bohužel ve velmi žalostném stavu. Myslím, že by si zasloužila pozornost odpovídající její historické hodnotě. A ne pozornost muflonů či lesáků.Ono je to vlastně ve vztahu k této památce jedno.
Zkamenělý zámek
Zkamenělý zámek se nachází 8 km severozápadně od Mšena.
Bývala zde jeskyně, strop se však zřítil a tak se zde dnes nacházejí jenom skaliska s památkami po jeskyni. Některé prameny uvádějí lokalitu jako zbytky hradu. Pro tento fakt svědčí několik zádlabů, které jsou jako stvořené pro upevnění stropních trámců.
Přístup k lokalitě je nejsnadnější po zelené turistické značce ze Mšena přes Romanov ke Konrádovu. Na této cestě můžeme ještě před Zkamenělým zámkem navštívit okolní přírodní lokality Drnclík (481 m.n.m.) a Uhelný vrch (451m.n.m.) s výskytem zajímavých rostlin.