Přírodní rezervace
Kokořínský Důl
Výměra: 2 097 ha (20 ha v Libereckém kraji)
Vyhlášeno: 1953
Nadmořská výška: 207-398 m
Území obce: Blatce
Rozsáhlé chráněné území zahrnující údolí potoka Pšovka včetně postranních údolí, svahů a zalesněných plošin mezi Lhotkou a Rájem u Mšena.
Přírodní rezervace zasahuje na území Libereckého kraje pouze velmi malou částí.
Nestejná rozpustnost různých tmelů v jednotlivých pískovcových blocích způsobila vznik tzv. pokliček, skalních měst a dalších pozoruhodných geomorfologických fenoménů, které byly hlavním důvodem vyhlášení.
Na tomto území se stýkají teplomilné druhy středočeské nížiny, podhorské druhy Polomených hor i vlhkomilná polabská flóra. Botanicky pestré území v údolní nivě a na dně inverzních roklí s vzácnými druhy rostlin a s unikátní faunou bezobratlých živočichů.
Řada druhů živočichů žijících v mokřadech se nikde jinde v Čechách nevyskytuje. Významnými refugii teplomilné fauny a flóry jsou izolované plochy spraší na skalních výchozech. Kokořínský důl je tvořen zejména pískovcovými bloky a věžemi, které místy získávají charakter skalního města. Najdeme zde hluboké rokle, skalní jeskyně a převisy, romantické tůně s porosty leknínů, i malebné roubené stavby.
K nejkrásnějším místům patří osady Vojtěchov a Hlučov s lidovou architekturou a zbytky částečně do skály vytesaného mlýna, trampská osada Harakoko, oblíbené koupaliště Harasovské jezero, mlýn Mlčeň a další.
Raritami jsou Vojtěchovská, Hlučovská a Podhradská tůň s bohatou vodní květenou a hnízdišti ptactva. Hlavním turistickým cílem je však Kokořín, jeden z našich nejromantičtějších hradů. Ve svahu pod hradem jsou tzv. Nedamy, částečně umělé jeskyně vyhloubené v pískovcích, které za 30leté války využívali obyvatelé okolních obcí jako úkryt.
Kokořínským dolem protéká potok Pšovka.
Mokřady v přírodních rezervacích Kokořínský důl, Mokřady horní Liběchovky a přírodní památce Prameny Pšovky jsou součástí území Mokřady Liběchovky a Pšovky, začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy. Ramsarská úmluva je první celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů. Úmluva ukládá členským zemím označit na svém území mokřady mezinárodního významu z hlediska ekologického, botanického, zoologického a hydrologického. Mokřady se v této úmluvě rozumí území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, brakickými nebo slanými včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů. V současné době je v České republice registrováno 10 mokřadů.
Kostelecké Bory
Výměra: 55,13 ha
Vyhlášeno: 2002
Nadmořská výška: 340-430 m
Území obce: Tuhaň
Skalní hřbety pod vrchem Kostelec, porostlé rozsáhlými borovými porosty reliktního charakteru a doplněné o skalní hrany s porosty vřesu a lišejníků.
Borovice rostoucí v reliktních borech jsou obvykle nižší, často pokroucené a s nižším zápojem. Vegetace území je velmi chudá a lesní podrost tvoří obvykle borůvka černá a brusinka obecná, na extrémních místech vřes a lišejníky.
V území se vyskytuje řada vzácných či ohrožených druhů živočichů, především mezi druhy obývajícími extrémní místa (skály, porosty vřesu a lišejníků).
Rezervace včetně lesních porostů je z větší části ponechána přirozenému vývoji.
Mokřady Horní Liběchovky
Výměra: 74,04 ha
Vyhlášeno: 1996
Nadmořská výška: 240-282 m
Území obce: Dubá, Blatce
Soustava mokřadů na horním toku potoka Liběchovka a jeho přítocích jižně a jihovýchodně od města Dubá.
V tomto rozsáhlém komplexu mokřadů různých typů (prameniště, slatiny, ostřicové mokřady, vlhké louky, vodní toky) se vyskytuje řada ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů.
V mokřadech rostou vzácné rostliny, jako je např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přeslička největší (Equisetum telmateia) nebo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
V korytě protékající Liběchovky roste vzácná ruducha Batrachospermum moniliforme. Na území přírodní rezervace se vyskytuje několik vzácných druhů plžů, z nichž nejzajímavější je vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), vrkoč útlý (Vertigo angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens). Z dalších druhů bezobratlých živočichů hostí mokřady zejména několik vzácných druhů pavouků. Na vhodných a přírodovědeckým průzkumem vybraných plochách se provádí kosení, odstraňování náletu dřevin, obnova a tvorba drobných vodních ploch.
Mokřady Dolní Liběchovky
Výměra: 36,46
Vyhlášeno: 1996
Nadmořská výška: 207-398 m
Území obce: Tupadly, Želízy a Brocno
Přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky je tvořena nivou potoka Liběchovka mezi obcemi Želízy a Chudolazy. V území se střídají různé typy ploch zahrnující především mokřadní olšiny, ostřicové mokřady, rákosiny, degradované zbytky mokřadních luk a vlastní, relativně přirozený tok Liběchovky. Tato soustava mokřadů se v roce 1997 stala součástí lokality - Mokřady Liběchovky a Pšovky - zapsané do seznamu mokřadů mezinárodního významu podle tzv. Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu.
Na uvedené mokřady je vázána svým výskytem řada vzácných druhů rostlin a živočichů jako jsou například plži vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), vrkoč útlý (Vertigo angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens).
Vlhoš»
Výměra: 81,99 ha
Vyhlášeno: 1998
Nadmořská výška: 380-614 m
Území obce: Blíževedly, Dubá
Přírodní rezervace je tvořena vrcholem a svahy Vlhoště (613,5 m n. m.) a Malým Vlhoštěm (440 m n. m.) východně od osady Hvězda pod Vlhoštěm.
Severní a východní část rezervace je tvořena vyvřelými horninami (znělec) se zachovalými partiemi květnatých bučin, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity severních Čech, a proto na Kokořínsku vzácném.
Jižní a západní část rezervace včetně Malého Vlhoště je tvořena pískovci a je proto porostlá bory, které mají na mnoha místech charakter přirozených reliktních borů s porosty vřesu a lišejníků na extrémních místech.
Stejně jako vegetace i fauna je rozdílná v jednotlivých částech rezervace. Květnaté bučiny obývá řada vzácných a ohrožených druhů, které ukazují na neporušenost a téměř přirozené druhové složení lesních porostů.
Z měkkýšů zde žije vzácná žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna) a v minulosti zde byla zaznamenána i vřetenka šedivá (Bulgarica cana). Zejména vzhledem k dostatku starých doupných stromů je území obýváno početnou populací holuba doupňáka (Columba oenas) a bylo zde prokázáno hnízdění sýce rousného (Aegolius funereus). Část tvořená reliktními bory hostí unikátní faunu pavouků. Byly zde nalezeny dva nové druhy pro Českou republiku - snovačka Dipoena torva a slíďák Alopecosa fabrilis, další druh Centromerus prudens se v České republice vyskytuje ještě v PR Kokořínský důl.
Z hmyzu je třeba zmínit vzácné saranče Sphingonotus coerulans vázané na písčiny. Sokol stěhovavý (Falco peregrinus), který zde již několik let hnízdí a vyvádí svá mláďata je asi nejzajímavějším ptačím druhem tohoto území.