Přírodní památky
Černý Důl
Výměra: 1,71 ha
Vyhlášeno: 2000
Nadmořská výška: 300-320 m
Území obce: Blatce
Mokřadní ostřicová louka na izolovaném prameništi, situovaná na dně Černého dolu jihovýchodně od zámku Houska. Přírodní památka je zajímavá výskytem silné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Kromě něj zde roste řada vzácnějších druhů rostlin, např. hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) či bradáček vejčitý (Listera ovata). Z bezobratlých živočichů je zde hojný jeden z největších českých pavouků lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus). Ve vybagrovaných tůňkách se rozmnožuje skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek horský (Triturus alpestris) a zastižen byl i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), který je na území Kokořínska velmi vzácný. Populace chráněných rostlin jsou udržovány kosením louky, pro obojživelníky bylo vytvořeno několik drobných tůněk.
DE©TENSKÉ PASTVINY
Výměra: 2,34 ha
Vyhlášeno: 2003
Nadmořská výška: 248-288 m
Území obce: Dubá
Přírodní památka je tvořena strání stepního charakteru na jižních svazích Deštenského vrchu severně od obce Deštná. Památka tak představuje zajímavou výspu teplomilných společenstev v chladnější oblasti. Zároveň je důležitým útočištěm ohrožených druhů světlomilných rostlin v okolní lesnaté krajině. Kromě řady běžnějších druhů rostlin, které oceníte zejména v jarních a letních měsících v době jejich květu, byly hlavním motivem vyhlášení zvláštní ochrany populace koniklece lučního (Pulsatilla pratensis), hořce brvitého (Gentianopsis ciliata), hvězdnice zlatovlásku (Aster linosyris) či sasanky lesní (Anemone sylvestris), které jsou v naší krajině již velmi řídkým jevem. Stráň je také obývána řadou teplomilných živočichů, z nichž mají s ohledem na velikost lokality hlavní význam společenstva bezobratlých živočichů. Z těch vzácnějších zde žije např. cikáda chlumní (Cicadetta montana), jejíž larvy se vyvíjejí v půdě.
Husa
Výměra: 3,95 ha
Vyhlášeno: 1999
Nadmořská výška: 415 - 449 m
Území obce: Tuhaň
Pískovcový hřbet v severní části CHKO Kokořínsko.
Jedná se o pískovcový fragment s ojedinělými železitými inkrustacemi a dalšími geologickými zajímavostmi - škrapy, pseudoškrapy, voštinami a dalšími. Na vrcholu hřbetu se nacházejí pískovcové stalagmity s miskou na vrcholu a skalní útvar připomínající husu se skloněným krkem, podle které dostal hřbet a chráněné území jméno.
Květena není příliš zajímavá, jedná se o chudý bor na pískovci, v podrostu je hojná brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris) a další.
Kamenný Vrch u Křenova
Výměra: 0,39 ha
Vyhlášeno: 1991
Nadmořská výška: 370-382 m
Území obce: Dubá
Vrcholová část kopce (382 m n. m.) se skalním hřbetem 300 m východně od osady Křenov a jihovýchodně od Dubé.
Památka je geologického charakteru a hlavním předmětem ochrany je výrazný pískovcový skalní hřbet prosycený železitými sloučeninami. Intenzivní prosycení pískovců hydroxidy železa a selektivní vyvětrávání umožnily vznik nejrůznějších a často téměř fantastických tvarů nazývaných např. skalní růže či mísy.
V pískovcích se často nacházejí tzv. inkrustace - místa, ve kterých je hornina nasycena jinou příměsí (křemičitany, oxidy železa aj.). Tyto inkrustace mají jiné fyzikální vlastnosti od zbytku horniny, a tím pádem zvětrávají jinou rychlostí. V případě, že inkrustace jsou odolnější než okolní hornina, zůstávají na povrchu ve formě voštin, jako je tomu na Kamenném vrchu. Místa s nižší odolností odvětrávají naopak přednostně, při čemž vznikají spáry, komíny, hodiny a další útvary známé z pískovcových skal.
Martinské Stěny
Výměra: 3,18 ha
Vyhlášeno: 2002
Nadmořská výška: 390-420 m
Území obce: Dubá
Rozvolněný bor na strmých pískovcových skalách, vyhlášený za přírodní památku pro ochranu specifických společenstev bezobratlých živočichů, typických pro vřesoviště a porosty lišejníků. Na lokalitě žije mimo jiné druh slíďák Alopecosa fabrilis.
Tento pavouk se v České republice vyskytuje pouze na několika lokalitách v CHKO Kokořínsko. Vzácným pavoukem je i sklípkánek hnědý (Atypus affinis), příbuzný severoamerických sklípkanů. Po hraně chráněného území prochází značená turistická stezka umožňující výhled na pískovcové stěny a působivé soliterní borovice na hranách skal.
Území je zajímavé i z hlediska geomorfologického.
Mrzínov
Výměra: 0,8705 ha
Vyhlášeno: 2000
Nadmořská výška: 236-260 m
Katastrální území: Vysoká u Mělníka
Strmé východní úbočí krátkého údolí 1700 m jižně od Vysoké, 700 m severně od vodní nádrže Lhotka. Předmětem ochrany je stráň stepního charakteru s populacemi několika vzácných druhů rostlin. Geologie Stráň je v nejvyšší části tvořena sprašemi s podřadnými polohami sprašových hlín (svrchní pleistocén), které v mocnostech do 10 m pokrývají plošinu v širším okolí Vysoké. Jejich podloží tvoří převážně jemnozrnné vápnité pískovce, zčásti s prachovitojílovitou příměsí, nepravidelně deskovitě odlučné. Místy se v nich vyskytují středně zrnité, slaběji vápnité partie nebo vložky. Polohy křemenných pískovců, zpravidla s chudým vápnitým tmelem, jsou zcela ojedinělé. Stratigraficky patří bázi svrchní sekvence jizerského souvrství (svrchní turon). Na povrchu se vyskytují v drobných úlomcích až ke splachové depresi vyplněné písčitohlinitými a hlinitými sedimenty (holocén).
Květena - území porůstají teplomilné trávníky s válečkou prapořitou (Scabioso ochrolencae-Brachypodietum pinnati) a dalšími význačnými druhy, k nimž patří hořec křížatý (Gentiana cruciata), len žlutý (Linum flavum), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a záraza vyšší (Orobanche elatior). Z dalších zajímavých druhů jmenujme záhořanku žlutou (Orthantha lutea), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon).
Území bylo před započetím péče porostlé hustými porosty náletu dřevin a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
Průzkum fauny této přírodní památky je teprve v počátcích. Lze předpokládat, že území bude refugiem pro řadu stepních druhů živočichů. Příkladem může být rychle mizející včela Hylaeus confusus. Stejně jako v případě PP Na oboře se zde vyskytuje velmi vzácný modrásek hořcový (Maculinea rebeli), který je vázán na porosty hořce křížatého.
Na Oboře
Výměra: 3,4594 ha
Vyhlášeno: 2001
Nadmořská výška: 250-306 m
Katastrální území: Chodeč u Mělníka (okres Mělník)
Čtyři malé izolované stráně na jižním svahu hřbetu od kóty 289,5 m n. m. (Venkluk) k východu,
600-2000 m východně od Horní Zimoře.
Území se skládá ze 4 navzájem nesouvislých ploch, které tvoří mozaika suchých křovinatých a travnatých strání.
Geologie - pouze pod strání u Horní Zimoře vystupují ve skalních kulisách středně zrnité, výše středně až hrubě zrnité a hrubozrnné křemenné pískovce s chudou prachovitojílovitou základní hmotou (jizerské souvrství, střední turon). Stráň v jejich nadloží, podobně jako na třech dále na východ vymezených lokalitách, tvoří sprašová závěj. Spraše s polohami sprašových hlín obsahují místy jemná vápnitá pseudomycelia a cicváry (svrchní pleistocén).
Květena - vyskytují se zde suché trávníky s válečkou prapořitou (Scabioso ochrolencae-Brachypodietum pinnati). V nich roste řada typických druhů pro toto společenstvo, jako je např. kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), dobromysl obecná (Origanum vulgare), oman vrbolistý (Inula salicina), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), včetně vzácných rostlin, jako je hořec křížatý (Gentiana cruciata), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a záraza žlutá (Orobanche lutea).
Zvířena -stráně jsou také obývány řadou teplomilných živočichů. Kromě vzácnějších druhů hmyzu, jako je např. cikáda chlumní (Cicadetta montana), klopuška Polymerus microphthalmus a mandelinka krytohlav (Cryptocephalus hypochoeridis) se zde vyskytuje populace užovky hladké (Coronella austriaca). Na porosty hořce křížatého je svým výskytem vázán modrásek Rebelův (hořcový) (Maculinea rebeli), který je v Čechách velmi vzácný.
Využití - péče o území spočívá v odstraňování náletu dřevin a pravidelném kosení (na každé ploše každý rok vždy pouze část).
Osinalické Bučiny
Výměra: 7,51 ha
Vyhlášeno: 2002
Nadmořská výška: 265-342 m
Území obce: Dubá
Přírodní památka, ležící u Osinalického sedla severovýchodně od obce Medonosy, byla zřízena k ochraně porostů bučin na vápnitých pískovcích, ve kterých se vyskytuje řada ohrožených vstavačovitých druhů rostlin.
Jedná se především o vstavač nachový (Orchis purpurea), korálici trojklannou (Corallorhiza trifida), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri) a okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). U některých z nich se jedná o jedinou lokalitu v CHKO Kokořínsko. Díky dostatku starých doupných stromů v území hnízdí např. holub doupňák (Columba oenas).
Pod Hvězdou
Výměra: 1,89 ha
Vyhlášeno: 2001
Nadmořská výška: 314-320 m
Území obce: Blíževedly
Území přírodní památky tvoří prameništní mokřad s několika uměle vytvořenými tůňkami v ohybu údolí Litického potoka severozápadně od osady Hvězda pod Vlhoštěm.
Mokřad je tvořen především porosty ostřic (Carexspp.) a tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) s roztroušeným náletem dřevin (vrb, olší a osik).
Ze vzácných rostlin zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus).
Přírodní památka a její okolí je jediným místem na Kokořínsku, kde se vyskytuje rosnička zelená (Hyla arborea).
Prameny Pšovky
Výměra: 8,77 ha
Vyhlášeno: 1995
Nadmořská výška: 278-280 m
Území obce: Blatce
V rozlohou menším komplexu mokřadů u obce Tubož se vyskytuje několik ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Přes tuto relativně malou rozlohu se zde můžeme setkat s mnoha typy mokřadů, jako jsou prameniště, mokřadní olšiny, tvořící někdejší přirozenou vegetaci nivy Pšovky, či nelesní plochy, tvořené převážně porosty vysokých ostřic, rákosinami a mokřadními loukami.
Na mokřadních loukách se kromě běžných druhů nacházejí i druhy vzácné a chráněné, např. bradáček vejčitý (Listera ovata) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V ostřicových mokřadech žije řada vzácných druhů plžů, z nichž nejzajímavější je vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), který je zařazen mezi ohrožené druhy naší planety, vrkoč útlý (Vertigo angustior) a oblovka velká (Cochlicopa nitens).
V potoce Pšovka roste vzácný rdest alpský (Potamogeton alpinus) a Zámecký rybník obývá v menší populaci rak říční (Astacus astacus).
Ronov
Výměra: 8,73 ha
Vyhlášeno: 1995
Nadmořská výška: 460-552 m
Území obce: Blíževedly
Vrchol a svahy kopce Ronov (552,4 m n. m.) severovýchodně od obce Blíževedly byly vyhlášeny za přírodní památku, a to včetně zříceniny středověkého hradu na vlastním vrcholu.
Na svazích Ronova se nachází zachovalý su»ový listnatý les (habrové doubravy, su»ové javořiny) s rozsáhlými su»ovými poli (kamennými moři), zatímco na vlastním vrcholu na vyvřelinách a na zřícenině hradu roste teplomilná vegetace příbuzná vegetaci vulkanických kopců Českého středohoří. Populace červeně kvetoucí lilie zlatohlavé (Lilium martagon), která se zde vyskytuje, je nejpočetnější v celé CHKO Kokořínsko. Roste zde i vzácný keř skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Zvířena území svým charakterem patří k Českému středohoří.
Ze zajímavých druhů živočichů lze jmenovat např. střevlíka Leistus montanus, vázaného na sutě, či vzácnou žížalu Allolobophora eiseni, která indikuje zachovalé původní listnaté porosty a na území České republiky je známa pouze z několika lokalit. Z obratlovců je zajímavý výskyt užovky hladké (Coronella austriaca), která bývá často zaměňována za zmiji.
©pičák u Střezivojic
Výměra: 0,11 ha
Vyhlášeno: 1999
Nadmořská výška: 375-390 m
Území obce: Střezivojice (okres Mělník)
Přírodní památka ©pičák u Střezivojic zahrnuje pískovcovou skalní věž a její okolí. Tato věž je intenzívně cementována železitými inkrustacemi v podobě skalních růží (Liesegangovy kruhy - koncentricky uspořádány cementační materiály), různých říms a krabičkovitých struktur.
Celý útvar je 16 m dlouhý, 6 m široký a až 13 m vysoký. Je rozčleněn do čtyř menších bloků. Z řady železitých inkrustací na Kokořínsku je považován za nejkrásnější útvar tohoto typu, který má evropský význam.
Stráně Hlubokého Dolu
Výměra: 4,6415 ha
Vyhlášeno: 2001
Nadmořská výška: 240-273 m
Katastrální území: Tupadly (okres Mělník)
Severní horní okraj Hlubokého dolu 200-1200 m východně od Tupadel.
Předmětem ochrany je pruh na hranách pískovcových skal s lesostepní vegetací a výskytem vzácných a ohrožených rostlin a živočichů.
Geologie - morfologickou dominantou v severní stráni Hlubokého dolu jsou do nadloží hrubnoucí středně zrnité a středně až hrubě zrnité křemenné pískovce kvádrové s chudou prachovitojílovitou základní hmotou středního cyklu, které do podloží rychle přecházejí v jemnozrnný slínitý pískovec, zakrytý svahovinami (jizerské souvrství, střední turon). Vrcholová - hrubozrnná část cyklu je kryta spraší a písčitohlinitými svahovinami (svrchní pleistocén a holocén) a nelze vyloučit přítomnost reliktu jemnozrnných vápnitých pískovců báze svrchní pískovcové sekvence.
Květena - pískovcové skály a jejich hrany jsou porostlé teplomilnými trávníky a lemy, které směrem k polím na plošině přecházejí v rozvolněnou teplomilnou doubravu (Corno-Quercetum). Populace vzácných rostlin jsou v území přírodní památky jedním z hlavních motivů ochrany. Patří mezi ně zejména kosatec bezlistý (Iris aphylla), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), třemdava bílá (Dictamnus albus), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), svízel sivý (Galium glaucum) či kavyl Ivanův (Stipa joannis). Významný je také výskyt vzácnějších druhů dřevin, k nimž patří např. jalovec obecný (Juniperus communis), hrušeň planá (Pyrus pyraster) nebo jeřáb břek (Sorbus torminalis).
Zvířena - fauna území byla zkoumána pouze orientačně. Z výsledků výzkumu je zajímavější zejména výskyt některých vzácných pavouků.
Využití - péče o přírodní památku spočívá především v pravidelném odstraňování náletu na lokalitách vzácných druhů rostlin a usměrňování lesního hospodaření podle zájmů ochrany přírody (výchovné a obnovní zásahy vedoucí k dosažení odpovídající druhové a věkové skladby).
Stráně Truskavenského Dolu
Výměra: 0,5345 ha
Vyhlášeno: 2001
Nadmořská výška: 255-265 m
Katastrální území: Truskavna (okres Mělník)
Severní horní okraj střední části Truskavenského dolu v délce 500 m, 1 km jihovýchodně od Sitného, 2,5 km západně od Kokořína.
Chráněným územím je pruh na hranách pískovcových skal, kde žijí vzácné teplomilné rostliny a živočichové.
Geologie - skalní defilé nade dnem dolu je tvořeno středně zrnitými a středně až hrubě zrnitými křemennými pískovci, hrubnoucími do nadloží, s velmi slabě zastoupenou prachovitojílovitou základní hmotou (střední turon). Nejvyšší hrubozrnná spodní část sekvence je morfologicky kryta výrazným stupněm hlinitopísčitých svahovin, podobně jako v nadloží jsou jemnozrnné vápnité pískovce, zčásti se slabou jílovitou příměsí, nerovně deskovitě odlučné. Tyto jsou součástí svrchní pískovcové sekvence jizerského souvrství (střední-svrchní turon), tvořené několika cykly nižšího řádu, hrubnoucími do nadloží. K jednomu z nich patří středně až hrubě zrnité pískovce, které vystupují z holocenních deluvií pod horní hranou svahu.
Květena - plošiny a hrany skal s výstupy vápnitých pískovců jsou porostlé společenstvy teplomilných trávníků (Scabioso ochrolencae-Brachypodietum pinnati) s populacemi několika vzácných a ohrožených rostlin, a to zejména kosatce bezlistého (Iris aphylla), koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavylu Ivanova (Stipa joannis), omanu srstnatého (Inula hirta), smldníku jeleního (Peucedanum cervaria) a kriticky ohrožené mochny skalní (Drymocalis rupestris). Na vrstvách kyselých pískovců rostou nenáročné běžné acidofilní rostliny.
Zvířena - z území jsou známy vzácné bezobratlé druhy živočichů, a to zejména pavouků. Žije zde např. sklípkánek hnědý (Atypus affinis) a především s. černý (A. piceus), jehož zdejší výskyt lze považovat za reliktní. Případ syntopického výskytu těchto druhů je v Čechách dosti ojedinělý. Z brouků tu žije na třezalce tečkované vzácnější mandelinka Chrysolina geminata.
Stříbrný Vrch
Výměra: 1,81 ha
Vyhlášeno: 2002
Nadmořská výška: 420-440 m
Území obce: Blíževedly
Přírodní památka se nachází asi 1 km jižně od obce Hvězda pod Vlhoštěm a tvoří ji rozsáhlé skalní útvary v severozápadní části masívu Stříbrného vrchu.
Skály jsou porostlé rozvolněným reliktním borem a porosty vřesu a lišejníků. Právě na tato místa jsou vázána společenstva vzácných bezobratlých živočichů, z nichž lze jmenovat slíďáka Alopecosa fabrilis, vyskytujícího se v ČR pouze na několika lokalitách v CHKO Kokořínsko.
Želízky
Výměra: 1,0471 ha
Vyhlášeno: 2001
Nadmořská výška: 248-265 m
Katastrální území: Dolní Zimoř (okres Mělník)
Severní horní okraj údolí v délce 300 m 1,5 km severovýchodně od Dolní Zimoře, 1,3 km jihozápadně od Sitného. V pruhu na hranách pískovcových skal se vyskytují vzácné teplomilné rostliny a živočichové.
Geologie - morfologicky nevýrazný ústupový stupeň se vytvořil pod horním okrajem údolí na poloze jemnozrnných vápnitých pískovců s nerovně deskovitou odlučností, které jsou na bázi spodní části svrchní pískovcové sekvence jizerského souvrství (svrchní turon), kryté na strukturní plošině a místy na horní hraně sprašovými hlínami (svrchní pleistocén). Skalní kulisy nad údolní nivou patří střednímu cyklu, budovanému středně zrnitými a středně až hrubě zrnitými křemennými pískovci, pozvolna hrubnoucími do nadloží (střední turon). Úpatí skalních kulis pokrývají písčité svahoviny, ústupový stupeň hlinitopísčité svahoviny a zvětraliny vápnitých pískovců (holocén).
Květena - na vrcholových plošinkách skal s pokryvem sprašových hlín se vyskytují teplomilné trávníky s válečkou prapořitou (Scabioso ochrolencae-Brachypodietum pinnati), které provází např. šalvěj luční (Salvia pratensis), mařinka psí (Asperula cynanchica), jetel alpinský (Trifolium alpestre), j. prostřední (T. medium), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris), tolice srpovitá (Medicago falcata), dále s populací koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Kosatec bezlistý (Iris aphylla) roste i ve spárách chudších pískovcových skal. Na skalách roste vřes obecný (Calluna vulgaris) spolu s typickými acidofyty, k nimž patří např. trojzubec poléhavý (Sieglingia decumbens), psineček tuhý (Agrostis vinealis) a smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum). Stinné stěny skal porůstá osladič obecný (Polypodium vulgare).
Zvířena - z živočichů je významný výskyt vzácných bezobratlých druhů živočichů, zejména pavouků. Příkladem jsou vzácné termofilní druhy Abacoproeces saltuum a Zelotes aurantiacus.
Využití - území je silně zarostlé trnovníkem akátem. Z tohoto důvodu je péče o ně zaměřena zejména na postupné a pravidelné odstraňování akátu a monitoring populace kosatce a koniklece.