INFO
volně přístupné
Hřídelík
Zřícenina hradu Hřídelík stojí na jiľním okraji obce Blíľevedel, která se připomíná poprvé v r. 1292 jako majetek praľského biskupství v tomto roce byla povýąena králem Václavem II. na městečko.
Ke správě této oblasti byl určen purkrabí, který bydlel na hradě Hřídelíku, doloľeném poprvé v r. 1334 za biskupa Jana IV. z Draľic, tehdy byl jeho purkrabím Martin z Hřídelíka. Hrad stál na pískovcovém skalním sloupu, podle něhoľ obdrľel i jméno Hřídelík. O tom, ľe byl Hřídelík centrem tehdejąího biskupského statku, svědčí i soupisy papeľských desátků z let 1352-1369, kdy se dokonce ztotoľňuje s městečkem Blíľevedly. Brzy vąak svůj význam jako správní a hospodářské centrum ztratil. V r. 1375 koupil totiľ praľský arcibiskup Jan Očko z Vlaąimi od Hanuąe z Dubé hrad a panství Hrádek u Úątěku a vytvořil tak souvislý pás arcibiskupského majetku od Roudnice nad Labem přes panství Hrádek aľ k Hřídelíku a Blíľevedlům. Procházela tudy i důleľitá cesta na sever do Luľice. Novým správním centrem celého tohoto území se stal modernějąí, větąí a v centru území leľící hrad Hrádek. Od té doby Hřídelík pomalu upadal a poslední zmínka o něm je z r. 1395, kdy se měl stát sídlem dominikánského kláątera, zatímco do této doby byl pouľíván jako vězení pro kněze odsouzené církevním soudem praľské arcidiecéze. Za husitských válek byl Hřídelík zřejmě pobořen a mizí z dějin. Jen josefínský katastr a místní jméno Starý hrad dosvědčují, ľe prý tu stával starý loupeľnický hrad, který je nyní zcela zarostlý trním. Jeho zříceniny vąak patřily od r.1647 k biskupskému panství Stvolínkám.
Někdy ve 30. letech 19. století dal postavit litoměřický biskup Augustin Hille ve zříceninách malý letohrádek z cihel, který vąak nepřečkal polovinu 19. století. Od té doby je Hřídelík trvale opuątěn. Hrad byl postaven na malé vyvýąenince mezi dvěma pískovcovými skalami, z nichľ na menąí stála jednoduchá baąta, po niľ dnes nezbyly ľádné větąí zbytky. Celý hrad byl obklopen příkopem. Na hlavní skále, ""hřídelíku"", byly postaveny hradby, které jsou dnes zachovány do výąe asi půl metru, s výjimkou míst, kde bylo nutno vyplnit rozsedliny skalního útvaru. Tam jsou dodnes zachovány části hradební zdi aľ do výąe 6 m. Na hrad se vstupovalo z předhradí, kde stávaly zřejmě hospodářské budovy a větrný mlýn, připomínaný jiľ v arcibiskupském urbáři z doby okolo r.1390. Vnitřní příkop, přes nějľ vedl padací most, odděloval jeątě toto předhradí od vlastního opevnění hradu. Vstupovalo se tam zřejmě jen po dřevěné konstrukci. Nahoře stál čtyřhranný jednopatrový palác obklopený hradbami. Proti němu na druhé straně stával letohrádek, jehoľ zbytky se rovněľ jeątě zachovaly.